Vidonice

Nejdále na východ od Pecky jsou Vidonice. Vesnice leží v mělké kotlině ve výši 460 m n. m. na jižním úpatí svahu táhlého, z části zalesněného horského hřbetu.

Kostel sv. Jana Křtitele – bohoslužby: Mše sv. se slouží o pouti a posvícení.

Kostel

Dominantou vesnice je kostel. Původní stával na stejném místě jako současný již ve XII. století. Později se stal farním. Fara, která je ve vsi je připomínána roku 1350, později vyhořela. Vidonice posléze přešly pod farnost peckovskou a patří tam i poštou dosud. Za vpádu Švédů (1638 – 43) byl starý kostel vypálen a rozbořen. Osada byla v té době vypálena třikrát. Cizí vojska v minulých dobách vesnicí procházívala a mnohokrát tam byla ubytována, čímž obyvatelé povětšinou nesmírně trpěli. Kostel byl postaven ze dřeva znovu v roce 1666 a v letech 1732 až 1736, za kartuziánů, byl vystavěn z kamene v barokním slohu se zajímavým půdorysem a zasvěcený ke cti sv. Jana Křtitele. V současné době je to kulturní památka. Má obdélníkový půdorys a hranolovitou věž před západním průčelím kostela. Vnitřek kostela je členěn římsou, v koutech jsou pilastry ukončené římsami. Na stropě lodi je dekorativní štuk. Zařízení kostela pochází z kartuziánského kláštera ve Valdicích. Na hlavním vyřezávaném oltáři z první poloviny 18. století je středová socha sv. Jana Křtitele. Boční sochy zobrazují sv. Augustina a sv. Vojtěcha. Kazatelna je v literatuře zařazena do stejného období. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně a jsou doplněny sochami. Obrazy na nich umístěné zobrazují smrt sv. Josefa a smrt sv. Anny. Obrazy byly přemalovány v roce 1902.