Horní Brusnice

Kostel sv. Mikuláše v Horní Brusnici:
pravidelné bohoslužby jsou slouženy v sobotu v 15:00 vždy v posledním týdnu v měsíci

Obec ležící pod Zvičinou, na severní straně při rozvodí dvou potoků. Podle dochovaných pramenů se předpokládá vznik osady Horní Brusnice kolem roku 1200, první písemná zmínka pak pochází z roku 1358.

Původní dřevěný kostelík byl v 16. století nahrazen kamenným, ten byl ale  roku 1828 uzavřen kvůli havarijnímu stavu a později stržen. V letech 1842-1846 byl v obci vystavěn empírový kostel sv. Mikuláše, významná památka obce. Kostel v současné době prochází postupnou rekonstrukcí. V letech 2008-2010 v kostele probíhaly koncerty zpěváků a kapel populární hudby, pořádané agenturou MP Pecka. V současné době koncerty pokračují pod organizací Agentury Romany Martincové v komornějším duchu, lépe odpovídajícím atmosféře a povaze místa.

Historie obce

Údaje k dějinám Horní Brusnice byly čerpány z těchto pramenů: „Rodné Krkonoše“, Franz Schöbel a „Poznatky z domova oblasti horního Labe“, 1986, Marktoberdorf Byly sestaveny Annelies Schwarzovou.

v letech 1100 – 1200 se předpokládá vznik osady Horní Brusnice podle dochovaných pramenů.

1358 – V rozkvětu českých zemí za vlády Karla IV. je v dokumentu zmiňována obec v souvislosti se jmenováním nového faráře jako Brussnicz. Pravděpodobně toto jméno pochází z českého pojmenování potoka Brusnice, které je možné přeložit jako Divoký potok. Existují ještě dvě další domněnky. Brussnicz mohlo být odvozeno z českého slova brus (brousek) nebo brusinka. Obecní kostel byl v té době postaven ze dřeva. Od nejstarších dob patřila Brussnicz k miletínskému panství.

1419 – 1433 - Husitské války zanechaly v oblasti smutné stopy zpustošení

1560 –  Georg z Waldsteinu nad Arnau zdědil statek Miletín. Podle miletínského urbáře z roku 1561 žilo v celé vesnici Brusnice 40 rolníků a 16 zahradníků. Ti měli poskytovat panstvu službu na frontě.

1582 – Georg z Waldsteinu nechal v horní části starého hřbitova v Brusnici postavit kamenný kostel. Cínovou křtitelnici z té doby je možné obdivovat v dnešním kostele sv. Mikuláše. Nese letopočet 1590 stejně jako jméno tehdejšího protestantského kněze z Brusnice, Laurentia Schuberta.

1595 – Na tuto dobu připadá rozdělení osady Brussnicz na obě vesnice – Horní a Dolní Brusnici (1595 a 1690 poprvé zmíněny v dokumentech)

1618 – 1648 – Řádila 30 – letá válka a ztěžovala životní podmínky lidí až do krajnosti. Zanechala po sobě také narušený život a porušenou zemi. Badatelům je známo, že kostel v Horní Brusnici neměl dlouhou dobu, až do roku 1752, vlastního faráře.

1752 - Období rekatolizace

1777 - Podle získaného robotního seznamu z roku 1777 byly frontové povinnosti uložené panstvem z Arnau – Nového zámku nesnesitelně vysoké. Proto docházelo neustále k rolnickým povstáním. Teprve roku 1848 bylo poddanství společně s robotou zrušeno.

1790 – mělo zdomácnět pro Horní Brusnici jméno Česká Brusnice.

1828 - byl uzavřen kamenný kostel kvůli svému havarijnímu stavu

1840 – byl slavnostně vysvěcen základní kámen nového kostela a položen Ludmilou hraběnkou Deymovou, rozenou hraběnkou Waldstein – Wartenberg, manželkou patrona Františka Deyma

1846 – byl vysvěcen nový kostel sv. Mikuláše. K farnosti patřila kromě Horní Brusnice Anseith, Borovnička a Zvičina.  Farní škola v Horní Brusnici existovala už před rokem 1668.

1866 – Prusko – rakouská válka vtáhla Horní Brusnici silně do společného utrpení. Po bitvě u Trutnova táhla vesnici nejprve rakouská, pak pruská vojska, zabydlela se na faře a v soukromí, tábořila na farní louce, zanechala po sobě obyvatelstvu prázdné spíže. Až do roku 1914 zažívala Horní Brusnice mírovou dobu. Společný život sousedících Němců a Čechů byl zpravidla dobrý.

1914 – 1918 – První světová válka – V první světové válce ztratilo 45 hornobrusnických mužů jako vojáci na bitevních polích svůj život

1919 – Založení nového československého státu. Tím započaté tzv. počeštění země se nezastavilo ani před Horní Brusnicí. Čeští učitelé a čeští úředníci byli dosazeni na místa německých funkcionářů.

1923 – nechala obec postavit na počest padlých ve světové válce válečný památník na trávníku mezi kostelem a ulicí. Památník vytvořil akademický sochař Emil Schwantner z Trutnova. Po vyhnání Němců byl zničen neznámým pachatelem.

1933 - získala fara opět dva velké zvony, poté co musely být velké zvony během válečných let poslány k roztavení.
Většina území osídlená Němci, kteří přišli roku 1938 po připojení k německé říši, patřila na konci druhé světové války 1939 – 1945 opět Československu.

1945 a 1946 - byli Němci z Československa a tedy také z Horní a Dolní Brusnice vyhnáni.