Vidochov a Stupná

Kostel Andělů strážných, Vidochov – pravidelné bohoslužby:
Sobota (s nedělní platností) – 18 hod.

Kostel sv. Maří Magdalény ve Stupné – poutní mše jednou ročně
Vsi Vidochov a Stupná leží na severovýchodní hranici jičínského okresu. První zmínka o vsi je z roku 1386. Do roku 1945 byly součástí jazykového ostrova 5 německých vsí – od jihovýchodu k severozápadu to byly Borovnička, Borovnice, Stupná, Vidochov a Nedaříž. Kromě Borovničky /o. Vrchlabí/ patřívaly k okresu Nová Paka. Všechny okolní vsi byly české. To, že všechny jejich názvy jsou českého původu, nasvědčuje tomu, že tyto obce jsou českého založení.

Jméno Stupné, rozkládající se podle potoka Zlatnice, potvrzuje, že i těžbu zlata a stříbra založili zde čeští horníci. Přídavné jméno Stupná je odvozeno od stoupy poháněné vodou, která drtila vytěžené balvany obsahující kousky zlata.

Původní jméno Vidochova – Viděchov znamenalo Viděchův dvůr. Pod vlivem nedalekých Vidonic se jméno změnilo na Videchov a v 16. Století na Vidochov. V obci Vidochov stojí novorománský kostel Svatých andělů strážných z roku 1879, na vrchu nad vsí Stupná pak barokní kostel sv. Máří Magdaleny se hřbitovem z let 1717-1719.

Náboženské poměry

Církevně byl Vidochov rozdělen mezi dvě fary. Dolní větší část patřila do Dolní Kalné a zemřelí se pochovávali na hřbitově v Čisté. Horní část, kde býval Vidochovec, spravovala fara v Nové Pace. V roce 1726 zde byla postavena kaple sv. Andělů Strážných, která byla v I. polovině 19. Století různými přístavbami rozšířena. Mše se tu konaly zřídka a do farních kostelů bylo daleko, proto obec usilovala o vlastního duchovního správce.

Teprve roku 1852 bylo povoleno zřízení lokálie, pro jejíž stavbu a hřbitov ještě téhož roku byly zakoupeny pozemky. Lokálie byla postavena naproti škole a od ledna 1854 se stal Johann Padauer prvním lokalistou.

V květnu 1872 zde byla zřízena fara a v letech 1877 – 1879 byl postaven nový novoromantický kostel. Přifařeny sem byly obce Vidochoc, Nedaříž a Horka, vikariátem patřila fara do Vrchlabí. Stupná byla přifařena do Pecky. Na jihovýchodě nad obcí stojí filiální kostel sv. Maří Magdaleny s menším hřbitůvkem. Původní hřbitov byl na jižní a západní straně kostela a pochovávali se tam lidé ze Stupné, Borovnice, Bělé a Radkyně, později byl umístěn na severní straně a pochovávali se sem pouze obyvatelé ze Stupné. Kostelík byl původně dřevěný a je uveden již roku 1627 ve Valdštejnově nadační listině.

Za převora Víta Korejse v letech 1717 – 1719 postavil na jeho místě na náklady valdických kartuziánů stavitel V. Heldt barokní zděný kostel. V roce 1767 byly do kostela pořízeny varhany. V literatuře se traduje, že ve Stupné snad byla v letech 1384, 1412 a 1417 fara, plebáni (faráři) prý střídavě bydleli ve Stupné nebo v Pecce. Zprávu uvedl roku 1790 Jaroslaus Schaller ve své Topografii Čech. Udržoval se zvyk, že o nedělích a svátcích byla v Pecce druhá mše od 9 hodin, sloužena německy s německým kázáním, pokud nebyla sloužena mše ve Stupné. V lese zvaném V cechu nebo Zlatnice poblíž bývalých zlatých dolů byla postavena u zázračné studánky jednoduchá dřevěná mariánská kaplička bez mešní licence, kam dřív putovala četná procesí, některá až z Moravy. Později byla Zlatnice cílem letních vycházek.

Po roce 1989

Na podzim 1992 se přijeli podívat do Vidochova z Německa někteří bývalí obyvatelé a navštívili kostel a hřbitov. To je přivedlo na myšlenku, aby se kostel opravil. Hlavními propagátory a organizátory sbírky mezi bývalými věřícími z Vidochova a jejich potomky se stali pan Josef Ullmann a katolický farář z Langenbagenu v Německu Gregor Hoffmann. Poměrně rychle byly získány finanční prostředky. Během 6ti měsíců byla obnovena venkovní omítka, opravena střecha, věž pokryta měděnou krytinou, dány měděné žlaby a provedena generální oprava vnitřku. Stavební práce i obnova interiéru stály téměř 3 miliony korun.

Dne 24.října 1993 byl opravený kostel za velké účasti věřících slavnostně vysvěcen. Přijelo i 40 občanů z Langenhagenu. Znovu vysvěcení kostela provedli místní duchovní správce pan děkan Alois Stria ze Staré Paky a pan farář Albrecht Przyrembel z Hannoveru.

Příštího roku v neděli 4. září 1994 byla v kostele Andělů Strážných ve Vidochově slavnostní mše svatá při příležitosti ukončení oprav kostela a zahájeni zvonění 2 novými zvony, které věnovali manželé Ilse a Josef Ullmannovi. Slavnosti se zúčastnilo téměř 100 bývalých obyvatel Vidochova a jejich rodinných příslušníků a asi 400 českých věřících z okolí. Mši sloužili pan farář Przyrembel se svými ministranty z Langenhagenu, děkan Stria ze Staré Paky a diakon Josef Rummel, rodák z VIdochova. Mše byla sloužena latinsky, modlitby, kázání a písně byly česky a německy.(Oldřich Turčín)

Kostel Andělů strážných

Kostel stojí na mírně vyvýšeném terénu při státní silnici, téměř uprostřed obce Vidochova. Byl postaven v místě, kde od roku 1726 stále dřevěná kaple. Ta byla zbořena a 25.4.1877 byl položen základní kámen dnešního kostela Andělů Strážných, jehož výstavba trvala do roku 1879. Jeho staviteli byli Václav Feyfar a Josef Korel z Jičína a vysvěcen byl biskupem Josefem Janem Haisem z Hradce Králové. Pětiosá hlavní loď orientovaného kostela je obdélného půdorysu, dělená jednoduchými opěráky a je zakryta sedlovou střechou.Hlavní vchod do lodí v bohatě zdobeném ústupkovém portálu s vloženými sloupky a tympanonem s obloučkovým motivem je v západním průčelí. Tvarově podobný, však méně zdobený, portál má boční vchod na jižním průčelí lodi, jež není užíván pro špatný stav přístupového schodiště od komunikace. Přiléhající presbytář, rovněž na obdélném půdorysu 6,30 m dlouhý a 6,80 m široký, je zastřešen střechou valbovou. Dominantou stavby je pravoúhlá hranolová věž při severním průčelí presbytáře se zdobenou jehlancovou střechou z falcovaného plechu. Čtyřpodlažní věž je na vrcholu ukončena makovicí s křížem. Při jižním průčelí presbytáře je přistavena sakristie se sedlovou střechou orientovanou severojižně, se vchodem na jižním průčelí v jednoduchém ústupkovém kamenném portálu s vloženými pilastry a obloučkovým tympanonem. Dveřní otvor je situován nad kamennou zídku s deseti schodišťovými stupni.Čtvrtý vchod do kostela je na severním průčelí věže. Jednoduchý ústupkový kamenný portál s jedním párem vložených sloupů a obloučkovým tympanonem s reliéfem kříže je jen jednoduše opracován.Střechy lodi, presbytáře a sakristie jsou kryty eternitovými šablonami červené barvy, plech na věži je zřejmě měděný.Fasáda kostela je z kvádrového zdiva, jež je v současnosti ošetřeno nátěrem světlé barvy (lomená bílá). Sokl, ostění oken, parapetní římsy lodi, presbytáře a věže a opěráky nátěrem cihlově červeným. Po obvodu lodi a presbytáře probíhá plastický obloučkový vlys. Okna jsou půlkruhově zaklenutá se špaletou a bankálem (lavicí). V lodi je pět párů oken, v presbytáři jsou dvě sdružená okna a na východní straně kulaté okénko. Ve věži ve druhém patře jsou na všech průčelích sdružená okna půlkruhově zaklenutá. Interiér lodi je zaklenut v pěti poli křížové klenby oddělenými oblouky, jež jsou na stěnách uloženy na pilastrech. Celým interiérem lodi i presbytáře probíhá profilovaná parapetní římsa. Presbytář je zaklenut jednoduchou křížovou klenbou, sakristie českou plackou Chór je usazen na dvou kamenných pilířích s jednoduchými patkami a hlavicemi a dvou pilastrech. Podhled chóru je tvořen dřevěným kazetovým stropem. Dlažba v kostele je keramická, černé a bílé čtverce kladené nakoso. (Ing. Lenka Nyklová)