P. Josef Štemberka

ČESKÁ TELEVIZE. Světci a svědci. Online. 2009. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=ccSk2FGVCVQ. [cit. 2024-02-04].
P. Josef Štemberka

Josef Štemberka patří k nejvýznamnějším peckovským rodákům.
Byl posledním farářem v Lidicích. Nacisty byli zavražděni všichni lidičtí muži a podle zpráv samotných Němců prý šli na místo poprav nezvykle důstojně – páter Štemberka se s nimi totiž modlil, poskytoval jim duchovní útěchu a připravoval je na smrt. Sám ji společně se svými farníky dobrovolně podstoupil. Tímto aktem sebeobětování se zařadil mezi morální autority typu Maxmiliana Kolbeho nebo Edity Steinové, kteří již byli blahořečeni. V současné době podniká arcibiskup Dominik Duka kroky k blahořečení P. Josefa Štemberky.

Za svůj postoj v kritické situaci zatím P. Štemberka získává jen světská ocenění. V roce 2014 byl in memoriam (společně s umučeným číhošťským farářem Josefem Toufarem) vyznamenán medailí Za zásluhy o stát.

 

Lidický farář P. Josef Štemberka

Lidický farář páter Josef Štemberka – rodák z Pecky, který zahynul při vypálení Lidic

Narodil se 2. 2. 1869 v Pecce na Jičínsku. Studoval na semináři v Hradci Králové a tam byl 25.7.1894 vysvěcen na kněze. Působil na různých místech a jeho předposlední místo byla Koleč, poslední Lidice. V Lidicích sloužil 33 let a tam byl také spolu se 173 muži popraven gestapem 10.června 1942. Při vyhlazení Lidic byl zničen také farní kostel sv. Martina. Kříž, který stojí nad společným hrobem lidických mužů, kde je také pohřben páter Josef Štemberka, dal postavit z vysokého modřínu tehdejší děkan v Kladně Josef Klouček. Na desetimetrovém kříži je trnová koruna z ostnatého drátu z koncentračních táborů. Ze zničeného kostela se zachoval klíč, ohořelé dveře, kadidelnice a kříž z lidické školy, který se uchovává s ostatními věcmi v muzeu. Ze vzpomínek hospodyně Antonie Škrdlové: „ V úterý 9. června večer vtrhlo do fary šest esesmanů. Všechny cenné věci kostela nanosili do auta, pan farář jim musel dát klíče od svatostánku, oni si ho otevřeli a vyházeli všechno na podlahu. Pak nás vyvedli ven. Esesmani chytili důstojného pána za rameno, až upadl. Začali do něho tlouci. To bylo o půl třetí ráno. Třiasedmdesátiletý farář v Lidicích působil mezi svými farníky 33 let. Byl jimi vážen a milován. Byl pomocníkem všem, kdo ho potřebovali. Zvlášť měl rád studenty. Chudé podporoval nejen na studiích, ale i po maturitě, když nedostali místo. Němci mu dávali milost, mohl odejít volně z Lidic. Místo toho prosil za své spoluobčany, a když jim nemohl pomoci, zůstal s nimi. Za trest, že neodešel a své farníky nezradil, byl popraven až poslední ze všech, a viděl umírat lidické muže u zdi Horákova statku.“

Kronika Josefa Fechtnera z Hřebče u Kladna vypovídá: Rolník Josef Tyšl mi řekl 9. června večer: „Pan farář byl prý prosit v Praze v pondělí 8. června u Franka za milost rodiny Horákových a Stříbrných, že jsou nevinné a Frank mu odpověděl, že nechá ztrestat celé Lidice a jemu jako faráři,že dává milost, aby se vzdálil z Lidic. A pan farář mu prý odpověděl: „ Já jsem v Lidicích 33 let a s těmi lidmi jsem rostl a zestárl, a pak-li oni mají nevinně zahynout, ať já zahynu s nimi.“ Toto jeho prohlášení je opravdu hrdinný čin, který by si zasloužil povšimnutí.

Dne 10. června 1949 byl slavnostně odhalen a vysvěcen P. Štemberkovi pomník u zdi kostela sv. Bartoloměje v Pecce. Dne 9. června 1991 byla na Štemberkově vile – dnešním zdravotním středisku – zavěšena a poté slavnostně odhalena pamětní deska (autor kameník Veverka z Miletína, dárce nejmenovaný).

Na Pražském hradě byl 28. října 1992 lidickému faráři in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Článek od historika Josefa Šebka, aktualizující některé životopisné údaje, naleznete na serveru tisk.cirkev.cz .